Jakub Holý – prostý mladý muž, jehož pohled na svět je sice racionální, nicméně se v tom světě ( jak sám říká) mnohdy zcela ztrácí.
očima malíře, básníka, fotografa, příležitostného muzikanta a textaře pozoruje kmitočet života a zaznamenává jej barvami, optikou či slovy, kterými nalézá směr a cesty úniku ze svého bloudění.
do své tvorby vkládá sny, touhy, bolesti, kouzla i tajnosti, abstrakce prožitého…dává divákovi či posluchači možnost vlastního vnímání a prožitku, zapojení osobní představivosti a fantazie.
,, nerozlišuji příliš, zda vzniká báseň či obraz. často to bývá vyjádření téhož, jen odlišnou formou. může to být skrytý pocit, příběh či jen pouhá hra s barvami, se slovy. pro každého je pak výsledek práce sdělený jiným způsobem „
své práce nejraději prezentuje na multikulturních akcích, neboť toto prostředí, pulzující specifickou atmosférou, je vítanou alternativou tvůrcova pobytu ve vlastním světě.
